Plínky

Dnes jsem nechtěla psát, ale ráno mě inspirovala Sedmimráska informací, že mají odplínkováno.
My jsme, hádám, tak v polovině procesu…

Manžel ho sice začal už po ročních narozeninách dávat na hrnec a občas se i něco povedlo, ale byla to náhoda a až teď, téměř ve dvou letech, vidím, že to Junior chápe. Tak jsem do toho šla i já :-). Co si budeme říkat – zabalené dítě v pleně je pohodlnější. Teď jen lítáme.

Minulý týden mu to trochu seplo a začal si říkat, tak chodí bez plen a čůrá na kytičky nebo do nočníku či záchodu, když ho vysadíme. Ale včera si říkat přestal a dvakrát to nestihl. Máte někdo prosím zkušenost, jestli jsou tyhle kroky zpátky normální? Nebo na to jdu špatně?
Kapitola sama pro sebe je kakání. Nejradši ve stoje a schovaný. Když nemá plínku, tak doběhne i desetkrát při sebemenším pohybu v bříšku, ale pak je stejně na nervy, ječí, nechce si sednout na nočník ani na záchod, přešlapuje, třepe se… Naposled se vykakal do nočníku, když mi schoval hlavu do náruče a držela jsem mu ručičky. Je mi ho líto a nerada bych mu udělala trauma z nočníku. Ale dát plínku už v této fázi nechci.
Snad jsme přece jenom na dobré cestě a jednou se to podaří :-).
A omlouvám se za takové téma ke snídani.

Jak se to podařilo u vašich děti? Za každou radu nebo komentář budu moc ráda.

Krásný pátek! 😉

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Doma se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 reakcí na Plínky

  1. vimneok napsal:

    je to jednoduchý, prostě ještě počkej a nestresuj jeho ani sebe… já tohle vědět, ušetřím si rok nervů… Ale jo, je to normální, Lilly se taky vždycky den dva dařilo v pohodě a pak třeba pětkrát za den se počůrala… I když už to pak děti cítí a umí si říct nebo dojít, když se do něčeho zaberou, tak prostě zapomenou a pak už to nestihnou…

    • Dekuju, budem pokracovat a uvidime. No me to u rocniho mimina prislo brzo, tak jsem bojkotovala vsechny pokusy ostatnich. Neumel tehdy ani chodit chudacek. A bylo videt ze nevi, bal se chvili i nocniku. Ted je lepsi cas.

  2. Alizia napsal:

    Sárinka už si taky celkem říká a už se jí to povedlo i několikrát venku, tak už chodíme celkem běžně na ostro 🙂 Ale občas z ničeho nic se taky doma počůrá a nic neřekne, nevím, asi nějaký zkrat 🙂 Hlavně to neřešit, na děti netlačit a ono se to samo poddá 🙂

  3. Tereza napsal:

    Paji, my začínali taky dřív, ale řekla bych, ze je to nejlepší v době, kdy je teplo a děti už chápou. Začali jsme to zkoušet a mne se osvědčilo, když jsem se ho ptala cca po 0,5 – 1 h jestli nechce curat. Když tak jsme preventivně sli. Pak se párkrát pocural i venku, ze řval curat a neudržel to. Vždycky jsme se převlékli, řekli, ze se nic neděje a stávalo se to i mamince a tatovi, když byli mali – to ho uklidnilo.
    Pak se i sekl, což je myslím úplně normální a zdařilo se to cca za 2 měsíce a je bez plenek. Takže bud v klidu, postupujes dobře a on na to přijde 😉

  4. avespasseri napsal:

    Poradila bych, ale je to už dávno. Už si to moc nepamatuju. Jen vím, že začala chodit bez plenek 17.11. 🙂 Byly jí téměř dva roky. Nepomohlo ani to léto, v což jsem doufala. Tam akorát začala zkoušet u babičky chodit na kytičky. Nočníček nechtěla strašně dlouho. Pak na něj zase strašně dlouho vydržela chodit 🙂 S kakáním měla problém hodně dlouho, mívala i zácpy, tak to asi nebylo pak nic příjemného. Když měla jít kakat, držela jsem ji za ruce a ona plakala. Nic moc. Pak zas měla měkčí stolici. I teď, když má před kakáním, není ve své kůži, ale už to není tak strašné. Nevím, bříško řešíme stále, úplně košer to není, ale žádná tragedie také ne. Alergii na lepek ani na mléko jí nenašli, zatím pátrám, teď v létě je to nejlepší, když není ve školce. Ale moc si nevybavuju, že bychom měli nějaké časté nehody. Pořád jsem s sebou nosila čisté oblečení a byla jsem nervózní, když se dlouho nevyčůrala a my pak nastupovaly třeba do tramvaje. Představa, že uprostřed jízdy budeme muset vystupovat, mě tenkrát dostávala 🙂 Noční čůrání jsme naštěstí nikdy neřešily, už hodně brzy měla ráno plenky čisté, tak jsme je jen přestaly dávat.

  5. Děkuju za vaše zkušenosti :-). Každé dítě si to evidentně udělá po svém a má svůj čas. To držení za ručičky u kakání jsme měli dneska znovu. Ale už tak nebrečel, netřepal se, chodí každý den, tak snad z toho nebude mít zdravotní problémy ze stresu. No je to taková křehká věc ta dětská psychika. Ale to dáme! 😀 jdu si nalít víno, v klidu se vše řeší líp 😀

  6. Gleep napsal:

    Ahojky,
    my se s Vampírem (starší) trápili hrozně moc. S kakáním problém nebyl, s čůráním ano a někdy se stane malá nehoda i dnes. Dodnes nevím jestli to bylo tím, že jsem ho stresovala s tím, že „TEĎ“ se budeš učit na nočník, protože „tabulky“ říkají nebo ne… Se Sluníčkem to byl pravý opak… Uhodily 2 roky a já mu prostě jen tak sebrala plínu (trénink předtím byl minimální) a ejhle, on se prostě nepočůral ani nepokakal, protože věděl, že plínu nemá. Dá se říct, že během 1 dne pochopil a od druhého dne nic… Rychle jsem mu sebrala pro jistotu i noční plínu a řešila to nepropustným prostěradlem, ale nebylo třeba i to hravě zvládnul… Chce to hlavně žádný stres a zkoušet, ale nenutit…. Na tip na kakání mám, dát mu nočník za závěs nebo do nějakého koutku, kde bude mít klid a možná na něj nebude vidět. Podle tvého popisu to tak vypadá, že by mu to dost pomohlo, když to vyhledává… U nás to s Vampírem bylo taky tak… zabalil se do závěsu v obýváku (závěsy až na zem) a v klidu si tam kakal :-))

    • Ahojky, díky za rady a vítej tady :-).
      S tím kakáním už to bude lepší, včera to byl čtvrtý den a sice chtěl držet za ručičky, ale byl v pohodě, jen červenal podle situace :-). Je pravda, že bude asi rád někde v koutku. Kdo taky ne? 🙂 je to nové pro nás oba. A dnes se vracíme domů po týdnu u našich. To zas bude změna. 🙂

  7. Gleep napsal:

    Děkuji za hezké uvítání, snad ta rada bude k něčemu :-)… Vypadá to, že mi zas přibyde další blog ke čtení ;-))))

  8. obyinontario napsal:

    Dělávali jsme zelenou fixou háčky do kalendáře, které tam syn s gustem po výkonu kreslil. Za měsíc bez nehody měl slíbenou odměnu – dětské video podle vlastního výběru. 😉 Stejná věc se mi osvědčila, když odmítal nosit brejle, bez kterých pořádně neviděl na čtení. Za každý den v brejlích dostal hned ten den večer drobnou finanční pochvalu. Za měsíc si na brejle zvykl tak, že už ani odměnu nechtěl. 🙂 Ale jak to tak vypadá, u vás se to pravděpodobně podaří i bez háčků a bez odměny. 😀

    • To je taky dobrý nápad – kreslit do kalendáře háčky, sluníčka, srdíčka a pak odměny. Zkusím to u něčeho dalšího. Zatím ještě odměny nevedeme, jen slovní pochvaly. Díky za tip a vítej tady 🙂

      • obyinontario napsal:

        Děkuji za přivítání, 😉 Taky bych v době, kdy byly děti malé, uvítala různé rady a zkušenosti druhých, ale blogy tehdy ještě nebyly, a když jsem se ptala známých, tak typická odpověď většinou byla: „No, on ti to napoví instinkt!“ Teda nevím jak jim, ale mně instinkt povětšinou nic nenapověděl. 😛

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s