Junior mi to říká každé ráno i odpoledne: „Mami, bukiku! Bukiku papat.“ V překladu – chce buchtičku. Jak jsem jednou upekla štrůdl, už se to veze :-D. Peču každý den, kupované koláčky jen zkusí, štrůdl sní za jeden den celý. S druhou nohavicí mu pomůže tatínek :-). A tak peču a peču… jablkový s rozinkami, hruškový s brusinkami, tvarohový, nově zkusím tvarohový se švestkami, jako nám jej dali v lázních. To vše aby byla bukika ke snídani :-). Další oblíbené: „Obídek papat!“ Takže vaříme o sto šest. V sobotu manžel upekl kachnu, udělal knedlíky a výborné zelí a malý furt chtěl maso a „toto“ (ukazoval na knedlíky). Dnes mi po obědě řekl, že by si dal ještě obídek… Jsou mu dva, za chvíli nás sní ke svačině :-D.
Hrušky, brusinky, skořice, pastový med, citronová kůra
Na plechu
Bukika 😉
Oh My Beautiful Life... 
Pajo, bud rada, ze mu tak chutna. Sara neni vubec na sladky, takze „bukiky“ jim jen ja s pritelem a obed je vzdycky sazka do loterie, jestli se ji trfim do chuti nebo ne. Uz jsem ji jednou nechala i cely den vyhladovet, aby snedla jidlo, co jsem ji dala a ona byla uplne v pohode a plna energie! Asi zije ze vzduchu 🙂
Tak u nas jsou taky oblibena jidla a mene oblibena. Kdyz mel minuly tyden horecky, tak nejedl vubec. Ani oblibeny pistaciovy termix – jednu lzicku a hotovo. Ale osvedcilo se mi nenutit. Kdyz ma neco oblibene, varim to casteji – nebo teda ted pecu, ale necpu mu to do krku. Sleduju, ze chce jist ve spolecnosti. Nejlepe u me na kline a z meho talire a ukazuje si, co mu mam napichnout :-D. Ja prej jako mala taky nechtela jist a vidis to, prezila jsem. Nejlepsi je asi nedelat z jidla vedu.
No snažím se to taky neřešit a nic ji moc nenutím. Ale musím zaťukat, že se to zlepšilo, ještě před půl rokem nejedla vážně nic, jen jídlo pofrfňala. Teď aspoň něco do té pusy strčí. Spíš mi vadí ty zbytky, nemám ráda plýtvání a takto po ní stále jídlo vyhazuju, v lepším případě dojíždím 🙂 Asi to má taky po mě, já v dětství byla strašně vybíravá, nechtěla jsem jíst a dělala si z toho na židli kuličky, je z toho vtipná rodinná historka 🙂
To je sranda, jak jsme samy nejedly a děti to mají nejspíš po nás. A stejně jako naše mamky to taky řešíme a přitom jsme všichni zdárně vyrostli do dospělosti :-). Tu historku si ráda poslechnu 😀
jé, ty se máš… já bych taky pekla, kdyby bylo pro koho… já totiž miluju domácí štrůdly a buchty, ale holky to moc nemusí a manžel sní jeden kousek, a pak že ho pálí žáha, takže já dojídám plech sama… to se fakt nedá… a k jídlu by holky furt chtěly jen těstoviny, pokud možno samotný, maximálně se sýrem…
a to jsem zapomněla, že do mladší nenacpu žádný kousek ovoce v jakémkoliv stavu (ani marmeládu např.), prostě nic. Považuju za velký úspěch, že alespoň pije jablečný a pomerančový juice. Ale pozor, domácí ne, jen kupovaný… ach jo
To je zvláštní, kdy se to zlomio, že nechce ovoce? Nebo to nejedla nikdy ani v přesnídávkách? No a pečení – když to jí, tak peču, když to nejedl, nepekla jsem. Pro sebe rozhodně nepotřebuju buchty a manžel to taky neočekává. Dřív jsem dělala věci, co se za víkend snědly nebo už během návštěvy, teď peču, aby bylo na snídani 😀 včera zase pro změnu žemlovku a už mám v lednici dvě těsta a hrušky na další štrůdly 😀
nezlomilo. nechtela nikdy. jako mimino mi snedla par presnidavek, kdyz to bylo nove, pak je zacala plivat a kdyz jsem to porad zkousela, tak zacala i davit… nemelo to cenu. kdyz pak umela mluvit, tak jsem se ji zeptala a pry neji nic co je syrove. nechapu, kde to vzala, ale drzi se toho porad.
Takové chutě mi dělat. Já štrůdl dělám většinou ten klasický, jablečný, občas tvaroh, mák. Naštěstí dcera je hodně na sladké (jako ostatně i maminka), tak občas udělám. Hlavně když nadejde období zpracovávání úrody 🙂 Teď jsem zavedla čtvrteční pečení, aby měla malá na pátek něco zdravějšího sladkého na svačinu do školy. Ale peču jen poloviční dávky, to bych byla za chvilku fakt jak kulička. Jsem schopná to během pátku skoro všechno sníst 🙂
S dětmi je to sranda… ta moje naštěstí jí v zásadě téměř vše, jen jí podle nálady. A některé věci za syrova jo a vařené ne (takže třeba lečo si musíme jíst sami :-)) Jednou přijde ze školy, že jedla jen brambory, po druhé, že brambory ne, že jen maso :-)) Divné co?
Ale taky bych řekla, že bychom měli být rádi, že jedí. Ještě bych byla ráda, kdyby i pila. Mám dojem, že mám doma mimozemšťanku… nepije a žije. Relativně zdravě… není skoro vůbec nemocná. Je to možný???
Malá je trochu velbloud, ne? 😀 Jo, pití musím taky hlídat. Má dny, kdy vypije jen 3dcl a z toho pak dny, kdy dá s přehledem litr vody. Někdy jen ředěné džusy, někdy jen vodu.. fakt podle nálady. Ale u sebe na to taky zapomínám, nejhorší, když si nevezmu z domu sebou vodu, to pak po návratu zjišťuju, že jsem 4h nepila. čím starší… 😀
Netušila jsem, že to dětské jídlo bude takové téma, ale vlastně proč ne, že? Jedí/nejedí všechny děti.
Přesně tak, na jídlo se chytne každej 🙂 A to já začala dodržovat pitný režim.. běhám od té doby furt na záchod 🙂
Dnes jsem vyměkla a dala jí na sváču sladké pití. Tam mám aspoň jistotu, že ho vyzunkne. I když ona i tu vodu, když na to přijde. Sice furt vykládám něco o krvinkách na tobogánu, ale zabírá to jen trošku. Asi na krvinky zapomíná:-)
Ono je to asi hodně způsobené těmi našimi vlastními návyky… já třeba měla odjakživa problém s pitím 🙂 Možná kdyby viděla, jak se maminka pořád něčím nalejvá :-))
nechce ani ráno čaj ke snídani! Nechápu, nechce ráno pít vůbec nic, nemá žízeň. No, mimouška 🙂
Aves: musíme jim jít příkladem 😉 pití je dobré pro všechny, vždyť jde jen o vodu :-))) teda pokud si to nepřevedem na víno, že… 😀
Sedmi: neviděla malá náhodou nějaký „naučný“ moderní pořad? To je zvláštní, kam na takové hlášky a názory děti chodí. A taky jak to malá urputně dodržuje… jen žasnu 😀