Gina Ford – Contented Little Baby Book aneb jak mít klidné a spokojené dítě

Podobné knihy o režimu malých dětí nebo o výchově jsem tentokrát číst nechtěla. K této jedné mě ale přesvědčil živý důkaz – dcera mojí kamarádky, které je 7 měsíců, rostou jí zoubky a přesto spí od 19 do 7 bez přerušení. A když se probudí, tak je klidná, brouká si, hraje s dečkou a čeká, až se probudí maminka. Tohle bych taky chtěla. A jak na to? Podívejte se na menší shrnutí prvních pár kapitol knihy.

IMG_7392

Přípravy před porodem

Abyste se po porodu mohla věnovat dítěti, udělejte co nejvíce věcí na šestinedělí před narozením miminka – doplňte zásoby oblečení, plínek, kosmetiky a zdravotních pomůcek. Pokud na vás leží starost o domácnost, tak si udělejte zásoby všeho – od toaletních potřeb až po trvanlivé jídlo, hotová jídla do mrazáku či pochutiny jako pohoštění pro návštěvy včetně alkoholu na oslavu.
Věci pro miminko by měly být připraveny k použití – obleční vypráno a vyžehleno, postýlka smontovaná a povlečená, přikrytá třeba dekou, aby se na ni neprášilo, elektrické chůvičky a monitory vyzkoušené, vyměněné baterky.
Máte doma starost i o dárky pro celou rodinu? Vyplatí se mít rozmyšlené a ideálně i nakoupené dárky na další události cca 2 měsíce po porodu. Pokud budou v té době Vánoce, pořešte všechny podstatné dárky. Jen malá perlička, která ušetří spoustu času – vyplatí se miminku kupovat vše v barvách, které se spolu mohou prát – budete tak mít jen jednu dávku pračky miminkovských věcí. No a pak sušička – pomocník k nezaplacení. Odpadne tak žehlení desítek miniaturních věcí, na které nejde žehlička ani položit.

Proč se vyplatí mít režim

„My routines make sure the hard work (looking after baby) is limited to as short a period as possible.“
Kdyby to takhle ideálně fungovalo, jsem šťastná! U Juniora žádný režim nebyl. Nikdy se nám jej nepodařilo udělat z různých důvodů – nejdřív jsem nechtěla, pak jsme vlastně neměli třeba dva týdny v kuse v jednom prostředí, aby se režim stačil zajet. Rozhodí to každá delší návštěva, výlet, noci strávené mimo domov. Nebyli jsme o tom s manželem přesvědčeni natolik, abychom upravili svůj denní režim. Teď bych ovšem miminku chtěla udělat nějaký uspávací rituál, aby vědělo, že se má uklidnit a bude noční spánek.
Pro zavedení režimu je podle Giny dobré, když to chtějí oba rodiče – logicky se v tom podporují. Když jeden partner režim bojkotuje, nikdy se to nepovede a jen bude napětí v rodině. To ovšem platí u jakéhokoliv přístupu k dětem. Gina také doporučuje v prvních týdnech omezit návštěvy na hodiny, kdy je miminko vzhůru, aby vždy od začátku mohlo spát ve svojí postýlce, svém zatemněném pokoji a rozhodně aby mělo před nočním spánkem svoje koupací a krmící rituály ve stejný čas. Doporučuje, aby dítě spalo ve svém pokojíčku od začátku, aby se zde odehrával i denní spánek a také krmení bez rušení. Tím by si mimi mělo zvyknout na svůj prostor, kde se uklidní a kde se bude cítit bezpečně, i když se v noci probudí.

Krmení

Podle Giny je důležité, aby dítě jedlo při plné bdělosti a tím bychom měli dosáhnout jeho plného nasycení. Když totiž u jídla po pěti minutách usne, nenají se pořádně a pak se třeba za hodinu znovu vzbudí hlady nebo žízní a dožaduje se oprávněně dalšího krmení. Miminko probereme třeba tím, že jej rozbalíme z plenky a necháme chvilku provětrat nebo si s ním budeme hrát (když jde o denní krmení). Hlavní přísun potravy by se měl odehrát mezi sedmou hodinou ranní a desátou večer. Pak by dítě mělo mít delší interval spánku až do sedmi ráno.

Spánek

Jak píše Gina – kvalita spánku záleží na tom, co se děje přes den. To platí v jakémkoliv věku :-).
U malých miminek jde o dostatek jídla přes den, dostatek aktivit v bdělém stavu, večerní činnosti každý den stejné, spaní na stejném místě ve tmě a klidu. Pro noční krmení doporučuje rozsvítit pouze noční lampičku, přebalit bez mluvení a škádlení a po nakrmení uložit do postýlky bez nějakých podpůrných aktivit. Dítě by si tak mohlo zvyknout například na usínání při houpání, zpívání a jiných činnostech. Když se dítě probudí, neměli bychom přibíhat hned na první zakňourání a okamžitě nabízet jídlo. Zvyklo by si na to a pak by to vyžadovalo u každého probuzení. (Toto mohu jen potvrdit, podařilo se nám tento zvyk vypěstovat u Juniora a trvalo to 2,5 roku, kdy se budil s křikem a volal nás okamžitě k sobě.. docela únavné). Dítě by se mělo chvilku nechat, jestli samo třeba ještě nezaspí. Pokud ne, tak po pár minutách k němu přijdeme.

Když chceme dítě probudit na krmení, aby třeba přes den nespalo dlouho, tak by se mělo probudit přirozeně – roztáhneme v pokoji závěsy, případně rozsvítíme světlo a dítě se do pár minut probere. Zkoušíme to s Juniorem při jeho odopoledním spánku a opravdu to funguje – když mu pustím světlo do pokoje, přijde sám za chvíli a je v pohodě, nebrečí, že jsem ho probudila z hlubokého spánku.

Zavinování dítěte je podle Giny (i podle rozšířených knih od Karpa) vhodné na potlačení Moroova reflexu, který je nejsilnější během šestinedělí a do 6 měsíců věku slábne až vymizí. Děti se díky tomuto reflexu budí ze spaní, rozhazují při něm ručičkami, mají prý pocit, že padají a lekají se. Juniora jsem nezavinovala, protože se mi pokaždé vykroutil. Teď bych ráda zkusila zavinovat, jestli to celonočnímu spánku pomůže, tak to bude jen dobře.

Aby dítě dobře v noci spalo, měla by se podle Giny většina jídla odehrát od 7 ráno do 10 večer a mělo by mít přes den maximálně 4h spánku. Od 19h do 7h ráno by měla všechna krmení probíhat v klidu a bez stimulace, abychom dítěti pomohli odlišit den a noc.

Sestavení režimu

Dobré spánkové návyky nastolíme dle Giny pomocí následujících pravidel:
– pokusit se udržet dítě v bdělém stavu po denním krmení,
– nenechat přes den dítě dlouho spát, budit je v případě nutnosti,
– každý večer by se měly opakovat stejné činnosti v klidu a bez vyrušování,
– nenechat dítě přetáhnout únavu (večerní koupání, přebalení a kojení zvládnout do 1h),
– po koupání už dítě nepobízet ke hrám,
– neuspávat na rukou, ale položit do postýlky, když ještě není v hlubokém spánku, aby vědělo, že má usnout samo,
– pokud se k uklidňování používá dudlík, před položením do postýlky jej vyndáme,
– když dítě usne u kojení, jemně jej probereme než uložíme do postýlky, aby vědělo, že jde do svého prostředí,
– pro uvědomění si svého prostoru a času odpočinku je dobré mít „mazlíka“, tj. uspávací hračku, kapesníček nebo dečku či polštářek, které si dítě bere pouze na spaní. Ostatní hračky budou denní, tj. probouzející a stimulující.

Gina dále v knize probírá jednotlivé denní/noční režimy, které má rozděleny podle věku či váhy dětí. Níže v galerii najdete tabulky se stručným časovým rozvrhem krmení a spánku. Gina předpokládá od 4-6m věku dítěte zavádění příkrmů a navykání na pevnou stravu, takže ve svých rozvrzích uvádí jen časy krmení mlékem.

Z knihy si pro druhé miminko beru to, že jej budu ze začátku zavinovat (celých 6m asi ne, jen než bude klidněji spát), budu se snažit mít večerní rituál následovaný klidovým režimem (u Juniora jsme tohle taky nedělali, protože zase říkali nekoupat každý den… myslím, že mu pomůže mít pár pevných časových bodů, o které se opře), kojení při plné bdělosti a spaní ve vlastní postýlce v klidu a tmě (další, co jsem nedodržovala)… Časy denních jídel, hraní a spaní budeme muset upravit podle chodu rodiny a Juniorovy školky a vyzvedávání. Myslím ale, že když budu dodržovat alespoň pár zásad, kterým jsem se poprvé vyhýbala, bude zaděláno na lepšího spáče :-).

 

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Doma, Knihy se štítky , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Gina Ford – Contented Little Baby Book aneb jak mít klidné a spokojené dítě

  1. Sylvia napsal:

    To je uzas!!! Knihu som necitala, ale rady su super!!! Dufam, ze budes pokracovat v blogu aj pri druhom dietatku. A podelis sa o svoje skusenosti a rady… Rada sa od teba dozvedam nieco nove… Inak ten rezim je super, aj toto je zaujmave http://www.freepub.cz/2013/proc-francouzske-deti-nemaji-adhd/ ( dieta este nemam, ale budem mat 😉 ) Mam strasne rada tvoj blog a citam ho pravidelne… Moc pozdravujem, prajem krasny den Sylvia

    • Sylvi, děkuju za komentář :-). Moje zkušenosti s oběma kluky se tu určitě objeví.I když – každý ať si to dělá po svém, nerada bych někomu „radila“. A díky za odkaz, jdu se na něj podívat.
      Měj se hezky :-), Pavla

  2. Vanilka napsal:

    To je všechno moc pěkné v teorii. Ale v praxi nevím. Naplánovat si to takhle můžeš, ale tvoje miminko si to pak stejně třeba „zařídí“ jinak. Chápu, že se chceš poučit z některých chyb, které jsi možná udělala se svým prvním dítětem. Ale to druhé může být úplně jiné.
    Já osobně jsem od samého začátku pečlivě dodržovala večerní rituál. Je pravda, že Motýlek velmi rychle dokázal rozlišit den a noc a hned po pár týdnech spinkal krásně. Dodnes nemáme moc velké potíže s uspáváním. Ale později přišlo období, kdy se v noci často budil a vyžadoval stejné podmínky jako měl při uspávání. Nejdřív to bylo kojení, později držení za ruku. To jsem si totiž neuvědomila včas, že by bylo lepší ho pokládat do postýlky ještě bdělého a nechat ho usínat samotného. Na druhou stranu si myslím, že u některých miminek je dost těžké zabránit tomu, aby například usnuly u kojení. Motýlek se narodil s 2,5 kg, byl slabounký, a i když jsem se moc snažila ho udržet bdělého a stimulovala ho všemi možnými způsoby, stejně se nakonec ududlal. Neměla jsem to srdce ho pak budit, prostě jsem ho položila do postýlky.
    Taky jsem spíš toho názoru, že ta úplně malá miminka by se měla nakojit, když si o to řeknou, a ne podle nějakého režimu z knížky.
    Ty to dělej tak, jak to cítíš a jak je to podle tebe správné 🙂

  3. Určitě to druhé mimi bude jiné, málokdy jsou sourozenci naprosto stejní :-). Snažila jsem se zatím vypozorovat, co jsem u Juniora nedělala a dělat možná měla, a to teď zkusím u druhého. I kdybych tu knihu nečetla, tak jsou věci, které bych ráda zkusila dělat jinak.
    Zavinování Juniorovi evidentně chybělo, jenže já neuměla zavinovat natěsno do plínky a v zavinovačce na suchý zip vlastně ani zavinutý nebyl. Od třetího dne na světě byl na volno a lekal se, budil se s ručičkami mávajícími okolo sebe – jenže já jsem to v době po porodu nedokázala správně vyhodnotit. Teď mám doufám trochu odstup a myslím, že to byl Mooroův reflex. Proto jsem u svého druhého dítěte pro zavinování – alespoň to zkusím prvních pár týdnů a uvidím. Večerní režim jsem ani já u rodičů nezažila, ale docela by se mi líbilo, kdyby se vše doma třeba v sedm nebo osm zklidnilo. Takže tohle miminko bych to chtěla naučit.
    A spaní ve své postýlce, se svým oblíbeným mazlíkem, hlavně bez pomoci dudlíku, držení za ruku – v tomhle jsem s Juniorem ujela. Nejdřív mi bylo příjemné, že jsme spolu, jenže pak to začne být otravné. Ale jak to dítě chudák pozná, když jsem ho do naší postele vlastně vzala poprvé já? A jak má vědět, že držení za ruku už mě nebaví, když to předtím šlo? Tyhle věci jsem dělala evidentně pro sebe a ne pro Juniora.
    Jo a jak píšeš o úplně malých miminkách – v knize je to v každé kapitole, že když má dítě hlad, jde se nakrmit, taky že dítě vydrží třeba 3h mezi jídly až cca od 3,5kg váhy. Ale nebylo mým úmyslem přepsat celou knihu…
    Striktní dodržování hodin režimu je věc jiná – do toho se asi nikdy nevejdu. V posledním odstavci taky píšu, že se musíme sehrát s režimem celé rodiny a Juniorovou školkou. A taky, které poznatky si z celé knihy vezmu. Nejsem zastáncem slepého dodržování pouček. Jen jsem vypsala v článku pár věcí, které mi přišly dobré.

    • avespasseri napsal:

      Já myslím, že je to u miminek podobné jako kdekoliv jinde… je dobré mít nějaký základní rámec, kterého se držím, ale ne dogmaticky. Přizpůsobovat ho situaci a hlavně dítěti. Prvních 6 týdnů by se vůbec mělo všechno asi dítěti přizpůsobit (a matce, hlavně u prvorodiček, vyjukaných). Ostatně i ten režim se celkem rychle mění… pamatuju si, že sotva jsme si zvykly na jeden, tak povyrostla a vyžadovala míň spánku… přecházelo se pak na spánek jen jednou přes den a to přecházení také nebylo snadné. Cestování jsem pak přizpůsobovala právě tomu (k našim jsme jezdívaly přes poledne třeba).
      Krmení na povel dítěte jsem třeba právě s ohledem na to dané dítě nedělala…. nebyl žádný daný režim, ani žádný že jak si řekla, přiložila jsem. Ona by se byla kojila pořád, ale hlad neměla. CHtěla prostě jen kontakt, nějaké rozptýlení. Dokud jsem na tohle nepřišla, bývala přecpaná a pak jí bolelo bříško . Jedla, když byl ten její správný čas… ani ten „jak si řekne“, ani ten „po 3 hodinách“ (jéžiš, i já už bych po 3 hodinách bez jídla padala hlady :-))
      Nicméně právě ten zaběhaný rámec pak umožňuje to, že se změny dělají asi lehčeji. Ostatně je asi lepší mít otrávené a unavené dítě jen občas, než skoro pořád :-))
      Zavinovačku jsem měla snad ještě po babičce, klasickou, krajkovou… držela pevně, byla zavinutá celá a vyhovovalo jí to tak 🙂

  4. Alizia napsal:

    Pájo, super příspěvek, ukládám a věřím, že se k němu budu často vracet ;-)) Taky chci teď vyzkoušet to zavinování, se Sárou jsem to moc neřešila. Teď už tu mám nachystané ty staré zavinovačky na šňůrky, tak uvidíme 🙂

  5. avespasseri napsal:

    Já jsem měla v těhotenství poctivě načteno a odnesla jsem si z toho právě pár zásadních informací ohledně spánku: ten správný uspávací rituál, režim dne (tedy s ohledem na potřeby dítěte), zavinování (hlavně na spaní). Spala pak krásně. Sestinedělí jsem brala klasicky jako období, kdy si má dítě i matka zvykat… tj. žádné lítání nikde, spíš jsem se nechala opečovávat a věnovala jsem se jen malé a těm základním věcem kolem domácnosti (manžel v té době pracovával od pondělka večer do čtvrtka mimo město). Vánoce byly za 14 dní po návratu z porodnice… vůbec mě nevzrušovaly… a přece proběhly. Jediné, co jsem nedodržovala bylo to usínání u kojení… naopak mi to velmi vyhovovalo a vydrželo nám to téměř rok. V noci spala u nás v posteli, takže s tím problém nebyl. Zásadně jsem v noci nevstávala a neuspávala ji nějakým pohupováním apod…. naštěstí to nepožadovala, ale já bych toho asi ani fyzicky nebyla schopná. Usínala po nakojení ihned. Neběhala jsem za ní hned při prvním zakňourání, protože jsem právě někde vyčetla, že spánkový rytmus je takový, že čas od času se člověk napůl probudí a když se mu člověk hned nezačne věnovat (třeba rozsvěcovat světlo), tak zase usne. Když už jsem nezabalovala, buzení kvůli rozhazování ručičkama jsem řešila prostě tím, že jsem jí je sama u těla jemně přidržela a ona se uklidnila. Se spaním jsme tedy naštěstí problém nemívali a dodnes nemáme :-)) Je jí 7 🙂

  6. Sedmi napsal:

    hezke… teoreticky to muze i fungovat, pokud se ti narodi ditko, kteremu to bude vyhovovat… no uvidis, drzim palce. Ja jsem taky zvedava, jak to pujde ted. Jinak rezim a ritualy jsou fajn, do te doby, nez nekam jedete na navstevu, na dovolenou, deti jsou nemocne, rostou jim zuby, stehujete se atd… 😀

  7. jolana88 napsal:

    hezký článek – dovolte zkušenost – vlastní. Zavinování – klidně hned v porodnici, nebudou na Vás zřejmě koukat hezky, ale mimčo se vyspí. Nejvhodnější je plena složená na trojúhelník (člověk ji mívá při ruce, není objemná..) anebo klasická zavinovačka; škvrňata mají sílu ..Materiál – dle období a podmínek – i mimčům bývá horko. Rozdíl – v pleně má fixované ruce, v ostatním je fixováno celé. Někdo zavinuje každou ručku zvlášť – (Karpov) – někdo obě .. Při zavinovaní ruček zvlášť se časem může nechat jedna „rozbalená“, aby se zjistilo, nakolik je reflex fční. Zabalit dítko plenkou trvá při troše cviku cca 10s. Večerní rituál nemusí obsahovat koupel. Fakt by se neměli máčet každý den, následky se mohou projevit až po letech (což nám – tenkrát, před lety, nikdo neřekl ..) Vám i dětem hodně zdraví

    • Jolano, děkuju za reakci. Právě mám velké plenky na to těsné zavinování ručiček. Zavinovačka- dečka mi nešla 🙂 nešla přitáhnout :-))). Juniora jsme taky nekoupali každý den. Ale chci mít rituál „v koupelně“, třeba to pomůže ke zklidnění.

      • jolana88 napsal:

        samozřejmě si vyberte a rozhodnete dle svého .. u nás nikdy (ani u jednoho) koupelna zklidnění rozhodně! nezpůsobila spíš naopak 😦 Přimlouvala bych se za vyzkoušení zabalovat ruce x zabalovat celé – někdy je prckům příjemnější mít nožky volnější, kvůli prdíkům – zvl. kolem 2 měsíce. Na zavinutí ruček stačí plenka standardní velikosti. Ať se rozhodnete jakoli, bude to správně. Určitě. PS: právě jsem zjistila, že ani onkl gúgl neukáže nejstarší a nejužívanější způsob balení (plenka nahoře, dítko dole) ..vracím se do hrobu 😀

      • No já viděla obrázek, kde byly nožky volně. Právě ručičky byly zavinuté. Tak tohle bych asi dělala. Ale pátrat dál nebudu, už mě začíná bolet hlava 😄😄

  8. zuzana napsal:

    super clanok, ocenujem najma spracovanie. Ak ta zaujima rezim babatka, odporucam knihu Tracy Hogg: Baby Whisperer. Nie je tak striktna v casoch, ale nastoluje dietatku dennu rutinu -EASY.. E/eat/jedlo A/activity/hranie S/sleep/spanok Y/you/cas pre teba v stale sa opakujucich casovych intervaloch.. Cize oddeluje jedlo od spanku, dietatko sa nauci same zaspavat a je ovela pokojnejsie, pretoze vie, co bude pocas dna nasledovat… Fakt skvela kniha.

    • Děkuju za další tip :-). Minule jsem zapomínala na to You… A taky neoddělila dostatečně Eat od Sleep… No jo, snad se teď zadaří. Ale on bude zase jiný než byl Junior, tak to vlastně bude znovu novinka. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s